jack off — 16. kapitola

23. října 2016 v 18:22 | voskii |  jack off
Neptejte se...


Jimin se Jungkookovi nedokázal podívat do očí. Slyšel jen, jak se měkká látka jeho trička dotkla podlahy. A pak… ucítil na hrudi první kapky motýlího deště v podobě letmých polibků. Jungkook s představou medové kůže jako čistého plátna špinil svými rty jeho cudnost a tvořil tak nový obraz, vyprávěl nový příběh. Vnímal každý pohyb, každý dotek a zvuk, který chlapec vydal. Snažil se ignorovat vzpomínky, jež mu při každém gestu tančily před očima jako otravné jiskry hořícího těla pod sebou.

Nyní byl umělcem. Chtěl dát světu, Jiminovi něco odlišného, něco čerstvého. A byť bylo dílo darováno jen jim dvěma, Jungkook cítil, že tak to bylo v pořádku. Nakonec, to oni byli tvůrci vlastního světa. Stejně jako si ostatní řídili svůj osud, Jungkook tetoval svými rty a doteky svůj příběh přímo do Jiminovy kůže. Jeho potřeba nechat se vykoupit v náruči staršího neutichala, nýbrž rostla, až hrozilo, že přeteče spolu s touhou po utišení. Jenže zde nebyl kvůli sobě. Byl tu kvůli Jiminovi a ten potřeboval mnohem víc.

Měkkými polibky jej líbal na hrudi, dlaněmi mapoval medová žebra a boky, bříšky prstů pak konejšil vzdouvající se svaly na břiše. Pamatoval si, jak tvrdě za ně Jimin bojoval a jak hrdý byl, když mu své výsledky se stydlivým úsměvem ukazoval. Pomalu pokračoval níž, až chlapcovi jemně svíral pas, zatímco mu láskyplně vkládal jednotlivé pusinky pod žebra a kolem pupíku. Cítil, jak se pod ním Jimin zatřásl pokaždé, když mu do kůže zašeptal jedno z těch sladkých slůvek, jednu z mnoha pochval a komplimentů. Věděl, že to potřeboval slyšet, že potřeboval ujištění.

Jsi perfektní tak, jak jsi.

Ukazováčkem zlehka přejel přes viditelný proužek chloupků, jenž si svou cestičku vydobýval od pupíku pod gumu tepláků, kde se vzdouvala viditelná boulička. Jungkook se pousmál, nechtěl ale Jimina vyplašit. Nechal proto bouličku bouličkou a chloupky jemně rozčechral špičkou nosu, než se s další lavinou polibků vrátil zpátky k chlapcově zarudlé líci. Pravou dlaň přiložil k jeho tváři a palcem mu hravě přejel přes napuchlé rty.

Jimin se pod něžným gestem zachvěl a mimoděk slabě zaskučel, když ucítil, jak se na něj mladší chlapec položil celým svým tělem. Byl těžší, než jak si pamatoval, zato s ním ale zacházel mnohem jemněji a láskyplněji. Ignoroval ztěžklé dunění srdce v hrudi a poprvé se odvážil Jungkookovi podívat do očí.

"Ahoj," usmál se na něj mladší pobaveně a přiložil k němu čelo. Jimin ucítil chlapcův horký dech, když se jejich rty záhy ocitly jen několik milimetrů od sebe. Ani si neuvědomil, že k němu automaticky zvedl ruce a prsty se váhavě hrabal v pramíncích čokoládové. Jungkook předl jako kočka, srnčí oči plné něhy a lítosti upřené do jeho vlastních. Kdyby nebyl tak zmatený, přísahal by, že cítil, jak mu do pravého prsa zběsile tlouklo Jungkookovo srdce. Neváhal. Jedním lehkým zatlačením donutil chlapcovu tvář klesnout a líbat jej. Protože teď byla řada na něm. Aby ho líbal, aby si ho vzal.

Chtěl ho, potřeboval ho. Vyžadoval. V očích ho pálilo.

"Kookie," vydechl do polibku, třepotaje krátkými řasami v naději, že štiplavý pocit zamrká. Chyběl jsi mi. Tak zněla odpověď. Prostá a jednoduchá. Nevyřčená…

Jungkook se nadechl a nepřestávaje chlapce zahrnovat měkkými polibky, kdy si sladké rty přivlastňoval ve spleti cinkotu zubů, vlhkého zvuku jazyků a následovného přimknutí rtů, nesouhlasně zamručel. Nemluv, šeptal mu. Nenič to. Nevzpomínej. Tvoř… A Jimin mlčel. A tvořil. Vyprávěl.

Nesměle pohnul pánví, prohnul se v zádech, čokoládové pramínky v pěstičkách. V místnosti bylo najednou horko, atmosféra klesla do krajů chtíče a frustrace. Jimin roztřeseně vydechl, než se mu vzduch zasekl v plicích, když se o něho Jungkook otřel s odpovědí a němým příslibem ve tváři. Pak se narovnal a usazený na chlapcových stehnech si přetáhl bílé tričko přes hlavu. Jimin očima zběžně přejel Jungkookovo odhalenou kůži, než se k němu chlapec opět sehnul a začal mu hladově sát kůži na krku.

Zanechávaje za sebou temné značky pokračoval přes hruď, vystouplé bradavky až po zpevněné bříško, jehož jemnou strukturu odměnil něžnými kousnutí. Spokojeně přivíral víčka - dostávalo se mu těch nejsladších reakcí. Celý rozechvělý z Jiminových vysoce posazených nářků se zastavil až u lemu posledního kusu oblečení. Štíhlými prsty se opatrně zahákl za gumu, a zatímco opečovával Jiminův pupík v mokrých cestičkách, začal látku pomalu stahovat dolů i se spodním prádlem.

S jazykem přitisknutým k teplé kůži pokračoval přes chmýří černých chloupků až k tmavě růžové špičce chlapcova ztěžklého penisu, líně ležícího na jeho podbřišku. Pamatoval si, jak se Jimin pokaždé naježil, když jeho klín označil za roztomilý a skladný. Nikdy to nemyslel zle. Jestli by měl totiž někdy označit mužský rozkrok za roztomilý, byl to právě ten Jiminův. S otázkou v očích zvedl k oranžovovlasému pohled. Když se ale setkal s párem kakaových očí, s pohledem věznícím a přikazujícím, okamžitě si navlhčil rty a zkusmo špičkou jazyka zajel do uzounké štěrbinky.

Jimin překvapeně hekl, hlas ve vysokém dívčím stenu. Jungkook pohyb několikrát zopakoval, než ho u kořene políbil a pokračoval po odkrytých stehnech, až dokud mu tepláky z těla nesňal úplně. Kus oblečení nechal ledabyle dopadnout na podlahu za tričkem a začal se mazlit s chlapcovým tělem. Líně se vytahoval zpátky k Jiminovým silným stehnům, jejichž vnitřní stranu rozmazloval hravými polibky.

Jungkook zbožňoval Jiminovo tělo. Byl tak krásný. A naprosto odporující s jeho jemnou a citlivou povahou. Jeho tělo bylo silné, vypracované a mužné, zatímco Jiminova duše… Jiminova duše byla to pravé krásno. A Jungkook byl rád, že měl tu poctu jeho duši propadnout. Dnes chtěl ale dávat, svoje už si vybral a chlapce zranil. Možná… Možná se mu tentokrát podaří naopak vyléčit. Alespoň to málo si Park Jimin zasloužil.

Dlaní pohladil chlapce konejšivě po bříšku, jež se vzdouvalo s rychlými nádechy. Hladká kůže pod jeho dotekem pálila, Jungkook se divil, že mu Jimin pod rukama už dávno neshořel. Líbilo se mu, jakým způsobem na něj starší reagoval, přestože spolu nebyli poprvé. Přinášelo to vzpomínky.

"Zkus trošku relaxovat, zlato," broukl s úsměvem a bez varování stiskl chlapcovu erekci v dlani. Svaly na břiše se mu okamžitě stáhly, pánev vyrazila vpřed. Jungkook hltal pohledem každý pohyb, kterým mu dával starší najevo, že chce, že potřebuje, aniž by něco řekl.

Začal chlapce honit, líně klouzal po celé jeho délce a zpod řas sledoval, jak zakláněl hlavu s hlubokým výdechem. Chtěl, aby se uvolnil, aby nechal odplavit všechen stres, aby zapomněl. Viděl, jak se mu rozšířily nosní dírky, když se mu prohloubil dech v návalu rozkoše a jak rukama váhavě vyrážel vpřed a zpátky, jako kdyby se chtěl Jungkooka dotknout. Záplava oranžové se rozprostřela po matraci, Jungkook zrychlil tempo. S grácií si hrál s Jiminovo rozkošným klínem, sem tam jej políbil na stehno, zatímco tichým hlasem povzbuzoval hlasitý nářek a pláč, který se z chlapce linul jako rajská hudba.

Suchou dlaň za pár minut vyměnil za ústa - rty pevně obemknuté kolem tepajícího penisu, začal jazykem hbitě kmitat sem a tam. Nemusel si vypomáhat dlaní, nic totiž nezbylo. Všechna volná kůže se mu krásně vešla do pusy. Nonšalantně slíznul první kapičky touhy a za doprovodu smysly dráždícího mlaskání laskal Jiminův klín jako dítě těšící se z lízátka. S lechtivými vibracemi se za chvíli přidal k chlapcovu nářku a sténání, jímž plnil stěny místnosti a nutil tak Jungkooka vypustit pár vulgarismů. Mrštným jazykem pak vyhledal vystouplou žílu, jíž dravě pohladil a v ustáleném tempu bořil tvář hluboko mezi medová stehna a zpátky.

Jimin své tělo nechal zahalit vlnou rozkoše, jež nenechala žádný koutek nedotčený. Rukama vyhledal Jungkookovu hlavu a okamžitě propletl své prsty s několika pramínky jemných vlasů. Když se omylem vyhoupl v bocích, mladší chlapec ze sebe vydal dávivý zvuk a stěny jeho krku se kolem Jimina nemilosrdně sevřely. Stačilo mu málo, oči v důlcích se protočily v extázi, když mimoděk zatahal Jungkooka za vlasy a pánví znovu cukl vpřed. S hlasitým zasténáním, kdy mu po jazyku nevědomky vyklouzlo chlapcovo jméno, se pak konečně udělal a s tichým zaskučením nechal Jungkooka, aby ho vypustil z tepla své šikovné pusy.


"Víš, že můžeš klidně spát," zamumlal hnědovlasý, když se k němu druhý chlapec tiskl jako dítě hledající útěchu. Prsty ho vlídně hladil po šíji, druhá dlaň ochranitelsky svírající nahý bok, nohy propletené.

"Mhmmm," ozvalo se jen, horký dech odrážejíc se od vyhřáté hrudi, na níž odpočívala změť oranžových vlasů.

"Proč jsi… Proč jsi přišel?" ozvalo se vzápětí slabě, stisk hladkých stehen kolem druhé nohy zesílil. Jimin se zavrtěl, když se dlouho neozývala žádná odpověď a k chlapci zvedl zmateně tvář. Jungkook se usmíval. Jen tak jemně, skoro vůbec.

"Spi, hyung," broukl pak a nechal ztěžklá víčka, aby jej stáhla do temnoty. Na další rány je ještě čas.

 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kim Lula Kim Lula | Web | 23. října 2016 v 18:58 | Reagovat

Velmi ráda bych se vyjádřila nějak smysluplně, bohužel jsem tak lehce... ale fakt jen maličko... zasypaná hromadou cukru a utopená v něze, což mě poněkud... indisponuje v mnoha ohledech, takže... asi jen půjdu tady kousek... naproti do šatníku, zalezu si, stočím se do klubíčka a umřu. Jo, to je velmi krásná vyhlídka do budoucna, vzhledem k tomu, že poslední věta mě mrdla stolem do hlavy. Pápá, vnoučátko.

2 Hotaru Hotaru | Web | 24. října 2016 v 18:11 | Reagovat

Trvalo mi to téměř dvacet minut, vzpamatovat se dostatečně na to, abych znovu nabyla schopnosti psát. Nikdy v životě jsem neviděla akt popsaný něžněji a svým způsobem bolestivěji, než tady. Jsem tím naprosto unešená a nemohu ani popsat, jak neskutečně se mi to líbilo.A taky mě to rozbrečelo. Během čtení několikrát. A ta poslední věta... nevím, jestli být nadšená nebo vyděšená nebo je litovat nebo co mám dělat. Moc ti děkuji, že povídku píšeš. Je jedna z nejlepších, které jsem v poslední době četla.

3 Kami Kami | Web | 25. října 2016 v 19:23 | Reagovat

Tváříš se mile, ale jsi ztělesněním zla. Odcházím posbírat, co zbylo z mého mozku.

4 Ami Ami | 28. října 2016 v 22:46 | Reagovat

Úplne mi práve mozog spravil že ka-boom. Chápem že mu chcel ju.gkook pomôcť ale "vyliečiť ho" ale neublížil mu teraz ešte viqc? Neviem ako to bude ďalej ale pochybujem že po tomto spolu začnú šťastne chodiť. Som zvedavá čo sa bude diať ďalej. Prosím neublížuj im moc, mňa to bolí aj za nich.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama