jack off × [005]

17. července 2016 v 18:49 | voskii |  jack off

stalo se nepsaným pravidlem, že nové kapitoly přidávám ve středu ▬ jenže je neděle? to jsem totiž nevěděla, jaký dopad na mě bude moje nová brigáda mít ㅜㅜ rip (a že to pěkně bolí)
anyway, tady je nová kapitola a další snad přibude klasicky ve středu (doufám c:)



"To zabolelo, Jiminie."

To se vsaď, zasyčel v duchu Jimin, zatímco dál zmrazeně stál na místě. Vyšší chlapec s jemnými rysy v obličeji a hnědými vlasy skenoval mladšího ublíženým pohledem. Pak se ale usmál. "Tenhle pohled znám. Pořád jsi na mě naštvaný, Jiminie? Díváš se na mě jako rozzuřený štěně, jsi roztomilý..."

"Ušetři mě toho, Seokjine, prosím," zavrčel Jimin, zatímco odolával nutkání couvnout, když se k němu začal starší chlapec přibližovat. "Kookie si vybral sám, neházej vinu na mě," pokrčil rameny, když se zastavil až u něj. Jimin ho propaloval očima zpod tmavé ofiny, zatímco v duchu počítal do deseti. Nechtěl tu udělat scénu. Ne s ním a hlavně ne kvůli Jungkookovi. Pořád to totiž bolelo. A nechtěl Seokjinovi udělat tu radost.

"Kde je Yoongi, musím ho najít," vydechl nakonec unaveně, když Seokjina bez dalšího pohledu obešel. Jakoby tam vůbec nebyl - ignorovat ho bude prostě nejlepší. Starší se za Jiminem se zamáváním otočil, než mu zmizel z dohledu. Ignoroval zvědavé pohledy ostatních a následné šuškání, když se začal sám prodírat lidmi do své kuchyně.

"Namjoon?" pozvedl obočí, když u baru uviděl známou blonďatou hlavu. Mladší se otočil za svým jménem a jemně se ušklíbl, když uviděl jeho původce. "Neboj, Jine. Nevyužívám tvůj večírek pro svůj business," mrkl na hnědovláska a přátelsky ho objal rukou kolem ramen. Seokjin si odfrkl, ale Namjoona neodstrčil. "I když mi už trošku chybí Kookieho pozornost," ucítil Joonův horký dech, když se k němu nahnul. Seokjin jen zatnul čelist a natáhl se pro jednoho z panáků.

Proklatej Hoseok.

▬▬▬▬▬

"Pomalu, srdíčko," smál se Hoseok, když vedl opilého Yoongiho prázdnou ulicí. Yoongi se ho zoufale přidržoval, jakoby na tom závisel jeho život, zatímco se snažil nepozvracet se. A to měl jen pár skleniček. Možná. Nebyl si úplně jistý. Na tom už ale nezáleželo, bylo mu mizerně.

"Hmmm, tak se podíváme." Hoseok se zastavil, nechal Yoongiho, aby ho z boku objal, zatímco se mu čelem opíral o rameno a snažil se překonat spánek. Snad má s sebou peněženku, modlil se v duchu Hoseok, když začal Yoongimu prohrabávat kapsy. Naštěstí pro něj, Yoongi peněženku měl. S úlevou vytáhl jeho občanku, aby zjistil, kde Yoongi přesně bydlel. Snažil se ignorovat dřímajícího chlapce na svém rameni, když na mobilu zapínal mapy. Přísahal by, že ho Yoongi právě trochu poslintal...

"Máš štěstí, že to není tak daleko," usmál se, když mu dával peněženku zpátky do kapsy i s další drobnou věcičkou navíc. "I když bych si tě tam nechal o něco dýl..." zamumlal, když prsty zaplul do jemné změti Yoongiho jemných vlasů a pomalu se jimi prohrabával. Starší jen spokojeně zamlaskal a obličejem se zabořil do jamky mezi Hoseokovo ramenem a krkem. Tmavovlásek jen zhluboka vydechl, když skrz látku ucítil Yoongiho horký dech na své kůži.

"Fajn, tak pojď, sám bych tě neunesl," rozhodl Hoseok po chvíli, ač se mu nechtělo. Jenže pohled na spícího Yoongiho na svém rameni ho tak trochu rozechvíval a nemohl si dovolit, aby se tu nad chlapcem rozplýval uprostřed noci. Navíc, když byl opilý... Ačkoliv mu to hrálo do karet...

Naposledy proto Yoongiho pohladil po hlavě a s letmým polibkem na temeno hlavy rozmotal jeho ruce na svém boku, aby ho mohl znovu podepřít. Chtěl, aby si starší ráno všechno pamatoval? Nebyl si jistý. Ale rozhodně chtěl, aby Yoongi našel jeho malý dárek...

▬▬▬▬▬

Jimin neměl daleko od toho, aby do sebe kopl hned několik panáků najednou. Nejdřív Seokjin a teď on? Útrpně se mračil nad myšlenkou, jak život uměl být někdy ironický. Chtěl jen najít svého nejlepšího kamaráda. A místo toho najdu jeho... Vlastně ani nevěděl, proč už se dávno neotočil a neodešel. Proč tu vůbec stál dál a snažil se vyhnout pohledu, kterým si ho prohlížel.

"Jimine?" ozvalo se nejistě. Jakoby se chtěl ujistit, že vidí dobře. Že nemá třeba halucinace... S těžkým dopadem skla o desku stolu položil zpola plnou skleničku a nemotorně se zvedl z matrace. "Jimine, co tady děláš?" vyloudil ze sebe opileckým hlasem, když se blížil k překvapenému chlapci u dveří.

Jimin nasucho polkl a pomalými kroky odcouval až k tmavému dřevu, ze kterého byly dveře vyrobeny. Chladná klika ho nepříjemně tlačila do boku, ale to se mu dařilo úspěšně ignorovat, protože Jungkook už byl těsně před ním. Do nosu ho okamžitě praštila vůně alkoholu a jemu došlo, že je mladší chlapec opilý. "Panebože Jungkooku, kdo ti to nalil?" hlesl iritovaně. Jungkook se jen zahihňal a mírně zavrtěl hlavou. Jimin znovu polkl, když si mladšího chlapce prohlížel zblízka. Jak dlouho to už je? přemítal.

Jungkook měl zčervenalé tváře, jakoby ho někdo přejel tvářenkou, spolu s ušima a skelné oči, kterýma se nyní vpíjel do Jiminových. Starší vždycky obdivoval Jungkookovo velké čokoládové oči, připomínající oči srnce. Trhaně vydechl, když se odhodlal zvednout dlaň a zlehka ji přitisknout k chlapcově teplé tváři. "Hyung..." vydechl Jungkook a se zavřenými víčky se opřel do chlapcova doteku, zatímco volnou ruku položil na jeho bok.

Prosím.

"Jsem tady," hlesl Jimin nejistě, zatímco ignoroval své roztřesené tělo.

Stop.

"Chyběl jsi mi, hyung," přiznal mladší, když otevřel oči. Skenoval Jiminovu tvář, jakoby něco hledal. Něco důležitého; něco, co by nemělo upadnout do zapomnění; to co bylo jen mezi nimi. "Seš opilej," odsekl, zatímco atmosféra mezi nimi houstla. Neuvědomuješ si, co mi tu vykládáš...Proč si tě Seokjin nehlídá.

Jenže Jungkook jakoby neslyšel. S posledním horkým výdechem se pomalu přimkl k Jiminovým plným rtům. Jimin ztuhl, jeho ruka na chlapcově tváři ztuhla; všechno jakoby se kolem nich vmžiku zastavilo. Jen Jiminovo srdce neúprosně bušilo mimo jeho obvyklý rytmus.

Jungkook se proti němu opatrně pohnul. Jiminovy rty byly tak měkké, skoro zapomněl jaký to je pocit líbat Jimina. Malinová chuť chlapcova balzámu mu přinesla zpátky všechny vzpomínky. A i když byl sotva střízlivý, všechno se mu plně vybavilo: Jiminův stydlivý úsměv, když ho prvně políbil, Jiminovy plné tváře a malé dlaně, jeho stehna, jeho smích a oči, které se vždycky ztrácely, když se smál... To, jak se o něho staral, jak sexy dokázal být, jak ho dokázal rozveselit a jaký pocity v něm vzbuzoval, když měl možnost sledovat jeho klidnou tvář, když spal a jaký to byl pocit usínat mu v náručí...

Překvapeně vydechl, když mu starší zničehonic vyšel vstříc, zatímco mu vjel prsty do tmavých vlasů, aby si ho přitáhl blíž a mohl tak polibek prohloubit. Jungkook poslušně pootevřel rty, aby ho po nich mohl starší polaskat jazykem, než vplul hladce dovnitř. Nebylo to ale vůbec divoký. Spíš šlo jen o opatrné prozkoumávání a laskání, zatímco jeden druhému tiše vrněl do rtů.

Když se od sebe odtrhli, aby se mohli nadechnout, Jimin odolával nutkání Jungkooka srazit na postel anebo utéct. Nějak si nemohl vybrat. Pomalu si přejel po svých zrudlých a napuchlých rtech, zatímco si prsty prohrábl vlasy. "Kookie..." nadechl se, ale zase zmlkl. Nevěděl, co vlastně říct. Byl zmatený. Jedním pohybem proto od sebe mladšího odstrčil a stiskl kliku. Promiň. Bez dalších slov pak vyběhl z pokoje.

|| 004 ||
|| 006 ||
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ante Ante | E-mail | Web | 17. července 2016 v 21:45 | Reagovat

//Poznatek sotva v polovině čtení: Girl, tohle mi maličko ničí život, jen abys věděla, takoví cute Yoongi a pak ten Hoseok a jen moje šeptání až toho zneužije ale pak že ne, že Hoseok je přece docela hodný, že ano...?// + //Jimin - so aww cutie. Nakopej jim všem zadky, pěkně prosím zlato. Zaslouží si to.//

//Poznámka ve 2/3: Hele, tohle mi ničí život - tohle celé a proboha Jimine, už sakra něco dělej chlape, nebo se tu rozbrečím.//

Eh... takže po dočtení můžu říct, že chci už sakra středu, protože pokračování potřebuju. VÁŽNĚ POTŘEBUJU, ABY BYLO JASNO. A ještě něco -píseň Another World při téhle kapitole dokonale doplňuje děj. Ne vážně, takhle moc jsem se do toho vžít v plánu rozhodně neměla. Jen tak dál, voskii~

2 Ami Ami | 17. července 2016 v 23:28 | Reagovat

Oukej, vôbec mi neničíš život. Je to dokonalé, ja vážne nemám slov, píšeš úžasne a ja som sad pretože tu nieje viac tvojich poviedok. Vážne som asi každú prečítala viac ako 3x.
Neviem sa dočkať pokračovania. Som zvedavá čo sa stalo medzi Jikook a tak. Naozaj sa teším^^ a chválim.

3 voskii voskii | Web | 17. července 2016 v 23:58 | Reagovat

[1]: 1.1 myslím, že bude mít možností ještě hodně, aspoň s mými plány C:
1.2 jestli se mi do středy nepodaří zemřít, moc ráda ti přání splním :D mimochodem od koho? naklikla jsem si první co mi vyjelo ( ̄▽ ̄)ノ

[2]: *shy shy shy* děkuju moc! (‘∀’●)♡ rozhodla jsem se zničit život i sobě, protože povídek není nikdy dost že? :D a že toho mám tolik rozepsanýho... >)

4 Ante Ante | E-mail | Web | 18. července 2016 v 0:13 | Reagovat

[3]: Od NCT 127 ~^.^~

5 Narbie Narbie | Web | 18. července 2016 v 9:25 | Reagovat

Možná se v tom začínám trochu ztrácet, ale mám vysvětlení - jsem blondýna. (sice obarvená, ale who cares :D) Takže..si to přečtu ještě jednou s předchozí kapitolou k tomu a bude to.^^
Nicméně jsem si tvůj styl psaní oblíbila od první povídky. (a vzhledem k tomu, že povídky na bts čtu opravdu minimálně...myslím, že můžeš být hrdá) (protože od tebe čtu opravdu všechno)
Těším se na další díl~

6 voskii voskii | Web | 18. července 2016 v 20:54 | Reagovat

[5]: nooo... třeba je to záměr! :D a děkuju, to si snad ani nezasloužím ༼ つ ◕_◕ ༽つ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama