definice — junhwan

23. dubna 2016 v 22:37 | voskii |  ikon


ikon || junhwan || oneshot || 18+

1 789



June, můj spolubydlící, je definicí slova sexy. Měl by být nelegální - zírám na něj až moc a příliš často. A on? Oplácí mi to jen pitomým úsměvem. Kde je spravedlnost, ptám se. Nevadilo by mi narážet na něj kdekoliv jinde - v práci, na zastávce, ve vlaku, třeba i jen v obchodě naproti. Haha - nikoliv, směje se mi život; budeš s ním pěkně žít.

Požehnání a katastrofa zároveň. První dny byli víceméně fajn, jenže uběhly dva tři týdny a voilà - chlapec se přede mnou ohnul. A tím tohle fiasko začalo. Měl až moc dobře tvarovaný zadek; vlastně celá jeho bytost nabíjela dojmu modela. Nikdy jsem se ho na práci neptal, ale prozatím jsem byl spokojen se svou dedukcí.

Abych vše uvedl na pravou míru - nikdy jsem se mu nezmínil, že jsem gay. A usuzuji, že to byl chytrý tah. Kdoví, jestli by se i potom přede mnou nebál chodit jen ve spodním prádle nebo spát nahý. Když nad tím teď tak přemýšlím, možná, že to zas tak chytré nebylo. Není to zas tak dávno, co jsem na něj narazil v kuchyni, zrovna když na sobě nic neměl. Pamatuji, jak jsem se málem přerazil o jídelní stůl a oči jsem si mohl vykoukat. A on? Jen se usmál a pokračoval v činnosti. Nevěděl jsem, jestli se modlit k bohu z čiré vděčnosti, anebo brečet zoufalstvím.

Týdny ubíhaly a dneškem s ním oficiálně žiji již pátým měsícem. Zrovna jsem dokončil nějaké papíry do práce, a abych se uvolnil, šel jsem si napustit vanu. June ještě nebyl doma, takže jsem měl celý být pro sebe. S medvědím zamručením jsem se pomalu naložil do horké vody. Sněhová pěna si spokojeně praskala a já si užíval klidu a míru všeho toho ticha kolem. Horkost mi pomalu prostupovala celým tělem a uvolňovala všechny ztuhlé svaly, což jsem víc než uvítal. A v tu chvíli mě udeřila snad ta nejhorší myšlenka za mých celých prožitých dvacet dva let. Fuj na mě.

Jenže v tu chvíli mi to bylo jedno. June, ach můj zbožný June... Cudně jsem sklopil zraky ke svému klínu zahaleným pěnou. Nervózně jsem si skousl ret a rukou vplul pod hladinu. Cítil jsem ještě větší horko, než mi propůjčovala teplá voda a v další vteřině jsem už pevně tiskl svého roztomilého kamaráda.

"June-ah," řekl jsem tlumeným ochraptělým hlasem a se zavřenými víčky si přejel po celé délce. Srdce mi bušilo v zrychleném tempu, zatímco jsem se dál hryzal do rtu. Pomalu jsem stáhl předkožku a mučivě pomalým tempem si začal honit. Z úst mi unikl tichý sten - jindy bych se cítil trapně, v tu chvíli mi to ale bylo jedno, June tam nebyl, neměl mě kdo slyšet.

Vzpomněl jsem si na jeho hluboký hlas, na to, jak mě oslovoval tou odporně roztomilou přezdívkou, kterou jsem potají zbožňoval. Jinannie, Jinannie! volal vždycky. Ach, taky to, jak vysoký byl oproti mně; musel jsem zvednout hlavu, abych mu viděl do očí. A jeho nádobíčko... Inu, taky nebylo nejmenší.

Představoval jsem si, jak se ke mně sklání, jak se mě dotýká svým, jistě hbitým, jazykem, jak mě celého pohlcuje a saje... Palcem mi dráždil uzdičku, v druhé ruce mnul má varlata a do toho na mě volal svým zhrublým hlasem plným chtíče.

Další sten. Tentokrát hlasitější; zkomolenina jeho jména mezi hlubokými nádechy.

"Jinannie...?"

Dlaní jsem si přejížděl po hrudi než jsem prsty zakotvil u své citlivé bradavky. Několikrát jsem po ní zakroužil ukazováčkem, načež jsem ji jemně stiskl a dovolil tak dalšímu stenu, aby opustil má ústa.

"Ehm..."

Jo, proto to byla ta nejhorší myšlenka mého života. Moc dobře si vzpomínám proč.

Překvapeně jsem sebou škubl a otevřel oči. Má ruka ustala v pohybu, avšak stále pevně svírala můj ztopořený penis. Okamžitě jsem zrudl.

Můj spolubydlící se vrátil; June se vrátil... A přistihl mě při tom, jak si nad ním honím a vzdychám jeho jméno. Teď už jsem věděl - plakal bych zoufalstvím. Cítil jsem se neuvěřitelně trapně. Jak to, že jsem ani neslyšel vchodové dveře?! Taky jsem se mohl, já blbec, aspoň zamknout...

June na mě koukal stejně tak vyjeveně jako já na něho. Kousal se do rtu. Snad jakoby nad něčím přemýšlel. Pohledem zavadil o mého krasavce a přísahal bych, že se mu cosi zalesklo v očích. Lehká růž, která se mu usadila ve tvářích a poskakující ohryzek na krku mě rozhodně neuklidňovalo.

"Uhm," odkašlal jsem si a nervózně se ošil. "Já..." Marně jsem se snažil vymyslet si nějakou výmluvu. A to sakra dobrou. Jenže jak bych tohle asi tak mohl vysvětlit? Bylo to nemožné. A já to věděl. I June to věděl. Ale proč tam sakra stál dál?! Decentně jsem si nabral pěnu blíž k rozkroku.

"Jsi doma brzo...," usmál jsem se na něj chabě.

Konečně se dal do pohybu. Jenže nikoliv k odchodu, ale on se, chlapec, vydal přímo ke mně. Chtěl jsem se ho zeptat, co to jakože dělá, ale místo toho jsem ho jen tupě sledoval s otevřenou pusou, rukou stále svíraje vlastní penis, který už trochu povadl. Srdce mi zběsile bušilo a já už nemohl být rudější. Což o to, má paleta rudé byla již vyčerpaná.
Když se u mě zastavil, ani jsem se neodvažoval k němu zvednout pohled. O to víc mě překvapilo, když mi dlaní vjel do vlhkých vlasů a jemně mi je pocuchal, načež bez dalších slov odešel. Zhluboka jsem vydechl. A to byl teprve začátek.

▬▬▬▬▬

Když jsem se konečně odhodlal vylézt ven z koupelny, okamžitě jsem zamířil do svého pokoje. Zdálo se, že June je zavřený u sebe, takže jsem si oddechl a sňal ze sebe mokrý ručník. Odhodil jsem jej na postel a začal se přehrabovat ve skříni. Oblékl jsem si čisté boxerky, načež jsem překvapeně vypískl, když se kolem mě omotaly dvě pevné paže.

"J-... June?" natočil jsem hlavu do strany. Na zadku jsem krásně cítil jeho pevný rozkrok. "Um, děje se něco?" zeptal jsem se nevinně. Srdce mi bušilo a uši hořely červení. Že by se mi osud chtěl zase vysmívat a zkoušet mě? Děkuji pěkně, jednodušší by bylo, kdybych si prostě dal někde na hubu. Tohle mě ničilo; June mě ničil. Snad abych si nechal vystavit soudní příkaz k nepřibližování se na méně než padesát metrů.

"Jinannie," vydechl těšně u mého ucha a mně se podlomila kolena. "Pozor," zasmál se krátce a přidržel mě. Kdyby mě neobjímal, asi bych políbil zem. Tulil se ke mně jako k nějakému plyšákovi a já sakra nevěděl proč. Za trest? Stále mi přišla lepší zlomená noha...

"Jsi zlobivý kluk, hm? Dotýkal ses sebe s myšlenkou na mě." Jo, neříkej... Nervózně jsem polkl. O co tomu sexy idiotovi šlo? Přišel se mi vysmát? Skvěle jsme spolu vycházeli, zabolelo by, kdyby mě chtěl začít ponižovat. Ale kdepak... Vyklubalo se z toho něco mnohem, mnohem lepšího.

"Jinannie, víš, že jsi mohl přijít kdykoliv za mnou," promlouval ke mně nakřápnutým hlasem znovu těsně u ucha a konejšivě mě houpal v bocích. Přísahal bych, že mě políbil i na krk, ale bylo to tak jemné, že by se to dalo považovat i za nechtěné otření. "Bydlíme spolu už skoro půl roku, nemusíme před sebou mít tajemství," pokračoval a já si začal uvědomovat, že mu - Pane, chraň mě - stojí a to přímo na mém zadku. Polkl jsem.

"Promiň, June, už... Už se to nestane," vzmohl jsem se jen na tyto slova a snažil se uklidnit svou umírající duši. Nedovedete si představit, co to se mnou dělalo. Měl jsem chuť křičet a skákat a až by mě opustilo první stádium sebedestrukce, tak bych brečel. A celé to zopakoval. Nakonec bych do své závěti připsal, aby můj popel rozprášili na nějakém pěkném místě a se slovy díků se omlouval Bohu, že mi přece jen nadělil tohle místo zlomenin.

"To ne," přitakal a já své duši už jen mával.

Juneho horký dech mě laskal na krku, který jsem intuitivně naklonil tak, aby se mi na něj mohl vzápětí přisát a pomalu slíbávat jeho linii až k mému nahému rameni a zádům. Stále se se mnou houpal v bocích, zatímco jeho vzrušení rostlo. A já na tom nebyl jinak. Opakovaně jsem si skousával ret a nechal Juneho, aby mi na krku vytvářel vlastní značky, které v práci nevysvětlím.

"June-ah," vydechl jsem, když mě kousl do ramene a prsty mnul mou bradavku. Rukou jsem si ho za zátylek přitáhl blíž ke krku v němém gestu, aby mě opět zasypal polibky. A June mi vyhověl. V tu chvíli jsem nijak nepřemýšlel nad tím, že se to doopravdy děje. Jak jsem řekl - June by měl být nelegální. Je jako droga. A když vás dostane, vzmůžete se jen na to udělat pápá a nechat se pohltit.

Zřejmě už to nevydržel, a tak si mě, poněkud hrubším způsobem, otočil a po krátkém zírání do očí mě konečně políbil. Bylo to měkké, jemné, snad i pohádkové. Sladce jsem zakňučel a ruce mu omotal kolem krku. Musel se sklánět, aby mě mohl líbat. Když se svým rozkrokem otřel o můj, vydechl jsem jeho jméno do polibku. Ten se stal náruživějším a zanedlouho mi už prozkoumával dutinu ústní jazykem. Oplácel jsem mu to, byla to souhra jazyků, občasného cinknutí zubů a horkých výdechů napříč občasným stenům.

▬▬▬▬▬

Leželi jsme na mé posteli, oba nazí. June mě - přesně jako v mých představách - kouřil a já si dovolil sténat jeho jméno. Totiž - plnil se mi sen a June se pomalu stával legálním zbožím. Přesto návykovým. Rukama jsem se mu hrabal ve vlasech a zpod řas jsem ho sledoval zastřeným pohledem. Jak mizím v jeho ústech, zatímco mi pohled hypnoticky oplácel. Těsně před vrcholem ustal. Ztrýzněně jsem zavyl a skousl si ret. June se jen usmál tím svým pitomě sexy způsobem a rázem mu bylo odpuštěno.

▬▬▬▬▬

Když do mě konečně zasunul, pošeptal mi sladce do ucha, že se bojí mé křehkosti. Nevinně ba až nezkušeně jsem ho políbil a ujistil jej, že se bát nemusí - jen ať ze mě už konečně vyšuká duši. Junemu div brada nepadla k zemi, než se znovu božsky zasmál a konečně se ve mně pohnul.

Budu upřímný - June byl skvěle vyvinutý a zkušený. Zprvu líné, pomalé tempo plné polibků a sladkého mumlání se pomalu stávalo náruživějším a s táhlým sténáním nás obou plnilo místnost, ba celý byt a snad i patro...

Když jsem se v synchronizovaném pohybu uspokojoval s Juneho přírazy a krátce poté potřísnil jak své břicho a hruď, tak i Juneho, netrvalo dlouho a v mém úzkém prostoru vyvrcholil i pan "Viděl jsem všechny tvoje pohledy a nachytal tě při tom, jak si to děláš a teď jsem tě konečně ojel, takže už můžeš v klidu umřít" a zcela vyčerpán se ke mně natiskl a zasypával mě všemožnými polibky různě tam, kam dosáhl.

"Doufám, že mě příště aspoň do té vany přizveš, ty malá mrško," zašeptal mi do ouška drze a než usnul a já se kompletně rozloučil se světem, mě políbil do vlasů.

 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nana Nana | Web | 24. dubna 2016 v 0:44 | Reagovat

Ach tak toto bolo skvele !!! Tento par neni az tam moj styl, ale fascinuje ma ten rozdi vyskovy, aj vekovy!!!

2 Ami Ami | 24. dubna 2016 v 14:17 | Reagovat

Ikon mám naozaj rada a tento pár patrí k jedným z mojich oblubenych. Bolo to skvelé.

3 Tomiko Natsuki Tomiko Natsuki | E-mail | Web | 25. dubna 2016 v 18:35 | Reagovat

Milujem tento pár! Tak moc ich milujem a som za túto poviedku neskutočne šťastná!
Dosiahla si touto poviedkou to, že sa Tomiko celý čas pri jej čítaní usmievala jak idiot, čo je veľmi dobré znamenie, pretože to naznačuje ako moc sa jej tá poviedka páči! ^^

4 Narbie Narbie | Web | 23. června 2016 v 22:36 | Reagovat

Upřímně už když ho napadl ten skvělý nápad - honit si ve vaně při myšlenkách na  něj - jsem si říkala, ah bože ne, z toho neplyne nic dobrého.
Nicméně jsem se skvěle pobavila, vzápětí jsem dostala cukrovku při představě toho malýho štěněte Jinannieho jak se k němu June musí sklánět a vzápětí si mě zabila tím nakouskovaným pornem. Haha. Gratuluji ti! Bylo to opravdu úžasné.~

5 Ante Ante | E-mail | Web | 3. července 2016 v 16:31 | Reagovat

Člověk tu nad tímhle skoro brečí a pak si jen řekne - fuck yeah - tohle JE June~

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama